ARC-H Hradec Králové s. r. o.

Plazmové a kyslík-acetylénové pracoviště

Plazmové a kyslík-acetylénové pracoviště

Zpět

Plazmové a kyslík-acetylénové pracoviště

Používáme pracovní stůl o rozměrech 2,5 x 12,5 metru
Výroba přesných výpalků z materiálů:

  • konstrukční ocel do síly 150 mm
  • korozivzdorná ocel do síly 30 mm
  • slitina hliníku do 20 mm

Plazmové řezání HYPERTHERM

V posledních desetiletích se celkem dobře využívá plazmatu například při řezání. Princip spočívá v tom, že se mezi řezaným materiálem a tryskou po přivedení elektrického napětí vytvoří elektrický oblouk. Z trysky vylétá vysokou rychlostí velmi horký ionizovaný plyn, který je do trysky vháněn z tlakových lahví.

Kyslíkové řezání

Řezání kyslíkem patří mezi nejstarší metody dělení kovových materiálů a spolu s plazmovým a laserovým dělením je stále nejpoužívanější metodou ve strojírenství a to jak v ruční tak i v automatizované formě. Je to jednoduchý proces založený na spalování předem předehřátého materiálu na zápalnou teplotu v proudu kyslíku. Kyslík má také kromě spalování materiálu důležitou funkci při vyfukování produktů spalování – oxidů železa (FeO,Fe2O3,Fe3O4) ve formě strusky z řezné spáry.

Proces řezání

Kyslíkem je možné řezat nelegované a nízkolegované ocele. Kromě samotného kyslíku, pro který je důležitá minimální čistota 2.5 (99,5), je pro tuto metodu nezbytný i hořlavý plyn, který dokáže (obohacený kyslíkem pro lepší spalování) nahřát řezaný materiál na zápalnou teplotu a tím nastartovat celý proces. Tento plyn musí mít vysokou teplotu plamene, vysokou rychlost hoření a vysokou intenzitu v primárním pásmu plamene, aby ohřev místa řezu byl co nejrychlejší a tím se co nejvíce zefektivnil celý proces a snížila se spotřeba tohoto hořlavého plynu pro předehřev.

Dělení plazmou

Teplota plazmatu při úniku z trysky může dosahovat až 20 000 C a rychlost až rychlosti zvuku. Tryska je chlazena kolující vodou a při některých procesech se dokonce řezaný materiál umisťuje pod vodu. Složení plynu, který proudí do trysky a který je následně obloukem zahříván, se liší podle použití. Nejčastěji se však používá argon, dusík, vodík, kyslík a jejich směsi.